Co jsme slíbili, jsme splnili. Na první zářijový víkend jsme připravili další vystoupení v kostýmech, ovšem z Hawai párty jsme se přesunuli na spartakiádu. Nutno dodat, že sehnat červené trenýrky v dnešní době je doslova nadlidský úkol, takže nakonec pomohla zakázková výroba. Na jevišti nechyběly ani tentokrát potřebné rekvizity – prezidentský obraz, papírové hodiny, dřevěné pravítko a další věci. I klasické intro jsme tentokrát vyměnili za kostelní varhany, které v nestřeženém okamžiku přešly do notoricky známých Poupat z dílny Michala Davida.
Krátce před desátou hodinou nám Pepík Bernard uvolnil kancelář, kde jsme na sebe mohli vzít podobu předrevolučních cvičenců. Pohled na čtyři blázny v červených trenýrkách a bílých tílkách v čele s trenérem Frantou, kterému nechyběla píšťalka a míč, měl skutečně něco do sebe. Sami sebe jsme se ptali, proč tohle vlastně děláme. Dan si v rohu kanceláře všiml basy piv. „Teď musíme tohle všechno vyžrat, abychom tuhle šílenost vůbec pochopili,“ zasmál se.
Úderem desáté Chaos spouští poupata a my přibíháme předpisově do Střelnice. Skalní příznivci jásají, tohle totiž opravdu nečekali. Návštěvnost je jako vždy skvělá, za dobu strávenou v kanceláři převlékáním, se klub docela slušně zaplnil. Bez problémů sypeme jednu skladbu za druhou, dokonce ani struna nikomu nepraská.
V druhé polovině večera však dochází k něčemu, co by si snad nikdo z nás nedokázal ani představit. Všichni se totiž snažíme co nejlíp o pódiovou šou (jak říkáme v kapele – šau), Petr však své excesy není schopný udržet v mezích jeviště, šlápne do prázdna a řítí se mezi obsazené stoly. Ve snaze zachránit kytaru před možným nárazem padá zády do sedících lidí a za ním letí i šanon s texty. S úsměvem na rtech se vrací na jeviště, jedna z návštěvnic vrací texty na své místo a Petr začíná znovu hrát. Další dvě skladby nejsem schopný zpívat, protože každý pohled na akrobata Petra vyvolává výbuch smíchu.
Franta každou sérii ohlašuje jako novou vyučovací hodinu a během pauzy vyzývá návštěvníky, aby si vybalili svačiny a chodili spořádaně v kroužku po parketu. Zkrátka jako ve škole. Neuvěřitelná prdel, kterou si ze sebe děláme poměrně často a rádi, opět slavila úspěch, stejně jako Hawai párty. Už teď přemýšlíme, jak pojmeme některé z dalších vystoupení. Nicméně v kostýmech (zatím neprozradíme jakých) nás můžete vidět v prosinci na maturáku klatovské průmyslovky.